Václav Havel

„Ne, my tě neunesem,” ujišťovaly chlapce jeskyňky, „to sis ještě nevšiml, kolik jsi za tuhle zimu přibral?!”

V klubu: „Včera tady hráli Laura a její tygři.”
„Fakt? A jaký to mělo úspěch?”
„No, jak se to vezme. Na začátku tu bylo úplně nabito.”
„A pak?”
„Většina lidí se rychle rozprchla, když se Lauře ty její tygři vyškubli z vodítka a skočili přímo mezi fanoušky.”

Panovník začíná svůj projev: „Jsem král Hprtvprtlprthuhanutaprtvanatrprt, toho jména...”
Náhle se zarazí a zakřičí na rádce: „Kolikátý jsem?”

Kostelník nalévá mešní víno, netrefí se, tak zakleje: „Kurva, zas vedle!”
Farář ho napomíná: „Kostelníku, neklej, Bůh tě potrestá!”
Ale je to houby platné a když se zase netrefí, zakleje. Když se to stane potřetí, naráz blesk, hrom, farář padne mrtev k zemi a shůry se ozve: „Kurva, zase vedle!”

„Tak se mi zdá, že jsi to kouzlo nějak špatně zformuloval, kouzelný dědečku,” zlobí se mladý kníže. „Já chtěl princeznu, ne být princeznou!”

Proč nosí papež čepičku?
Stydí se za svou pleš.

„Včera jsem si namátkou prohlédl skladby vašeho manžela a musím uznat, že jsou báječné,” chválí paní Kozákové muže známý zpěvák. „Jen by mě zajímalo, proč používá tolik křížků?”
„Asi proto, že je věřící.”

Mrazík. Přijde Ivánek ke kadibudce a spustí: „Chaloupko, chaloupko, ať je mi vhod...”

Do hydrometeorologického ústavu volá rozzuřený muž: „Už dva dny vynáším ze sklepa v kýblech to vaše polojasno!”

Babička hlídala na pláži vnoučka, který si v koupacím župánku a se slamáčkem na hlavičce plácal lopatičkou a kyblíčkem bábovičky. Najednou se zvedla obrovská vlna, zalila pláž a vzala chlapečka s sebou. Babička padla na kolena a úpěnlivě se začala modlit: „Bože na nebesích, prosím tě, vrať mi mého milovaného vnoučka. Je to přece takové nevinné stvoření...”
Jako zázrakem se přihnala další mohutná vlna a zanechala na pláži vnoučka přesně na původním místě, v župánku, s lopatičkou a kyblíčkem. Babička chvilku nedůvěřivě koukala, pak zvedla oči k nebesům a zatvářila se naštvaně: „Měl ale klobouček...”